Pozoruhodný případ aktivní obrany u užovky obojkové (Natrix natrix)

Snad k nejvýraznějším etologickým projevům, se kterými se můžeme u hadů ve volné přírodě setkat je antipredační chování. Antipredační znamená proti (anti) pozření (predaci). Hadi jsou v tomto směru skupinou plazů velmi pozoruhodnou a rozmanitou. Navíc, pokud jde o přirozeného nepřítele úspěšně uplatňují a využívají různorodé antipredační mechanismy. Význam antipredační ke vztahu k člověku je ovšem poněkud zavádějící, neboť se jedná o obranu proti přirozenému nepříteli, nikoliv proti nám. Proto je na místě v tomto pojetí vhodnější dodržovat formulaci obranná reakce.

Doposud běžná a široce rozšířená užovka obojková (Natrix natrix) vykazuje nejrůznější projevy obranných reakcí, které stejně tak uplatňuje i v případě bližšího kontaktu s člověkem.Velmi vystižně popisuje obranné reakce užovky obojkové REHÁK (1992): V nebezpečí, nepodaří li se užovce uniknout, vyvrhuje obsah žaludku, vypouští páchnoucí sekret kloakálních žláz (dva cylindrické vaky v bázi ocasu ústící do kloaky, u samců nad penisovými vaky) a řídký trus, velké kusy rozšiřují a zplošťují hlavu, syčí, zvedají přední část těla, případně ji esovitě stáčejí nebo ji dorzoventrálně nafukují, dělají proti rušiteli zastrašující výpady se zavřenou tlamou, ale výjimečně kousnou. Jindy upadají do thanatózy trvající až 40 minut. Had při tom znehybní, pootevře tlamu s překrvenou sliznicí, vysune jazyk, oči stáčí dolů a nezřídka ukazuje kontrastně zbarvené břicho. Tyto obranné reakce nepoužívá každý jedinec všechny, jejich výběr a použití je variabilní individuálně, mezipopulačně i geograficky.

S ojediněle pozoruhodným a vzácným případem aktivní obrany u tohoto druhu jsem se setkal v řídkém dubovém lese (viz foto lokality lid21) na periférii Primorska (9.7. 2005, Bulharsko).

Plně vzrostlého, slunícího se jedince poddruhu persa jsem vyplašil, jež se bezprostředně po té snažil dosáhnout svého bezpečí v nedaleko vzdáleném vodním stanovišti (viz foto lokality lid140). Musím však přiznat, že nebýt v mé společnosti můj syn, tak bych s největší pravděpodobností užovce moc pozornosti nevěnoval. Ve snaze hada chytnout, tak takřka v bezprostředním kontaktu syčící užovka zaujala typickou hadí obranou pozici s esovitě prohnutou přední části těla. Po té následně uplatňovala několik varovných výpadů se zavřenou tlamou. K mému velkému údivu při této obraně uskutečnila dva naprosto reálné útočné výpady ve snaze kousnout. Tento sled obrany se takřka shodně opakoval jakmile jsem ji po té začal vědomě ignorovat a ona se snažila rychle odplazit do bezpečného úkrytu. V případě bližšího kontaktu s mým synem, jenž projevil dobrovolný zájem užovku chytnout, obohatila své obranné reakce o pozici se vzpřímenou přední části těla (tzv. pozice "kobra"). Při uchopení do rukou se však již její chování nikterak neodlišovalo od její druhové (i rodové) příslušnosti, což dala patřičně najevo vypuštěním páchnoucího sekretu z kloakálních žláz.

Toto krátké hlášení si zaslouží naší pozornosti nejen proto, že jde bezesporu o pozoruhodný případ v oblasti životních projevů užovky obojkové ve volné přírodě, ale i také proto, že i nám naprosto běžné plazí druhy mohou leckdy připravit nečekaná překvapení, které bychom nejméně očekávali. Pro zájemce bližšího poznání obranného chování užovky obojkové mohu doporučit zhlédnout web. str. https://www.ringelnatter.net/_english/behaviou.htm

Použitá literatura :
REHÁK, I. (1992): Natrix natrix (Linnaeus, 1758) – Užovka obojková; pp. 111- 125. In: Baruš,V., Oliva, O. a kol.: Fauna ČSFR, Plazi / Reptilia, Praha 222 pp.

autor/autoři:
Petr Vlček

datum publikace: 17.03.2007