Proteus anguinus, macarát jeskynní

Balkánský endemický jeskynní ocasatý obojživelník. Asi jeden z nejzajimavějších tvorů vůbec se vyskytuje v krasových komplexech Chorvatska, Slovinska a západní Bosny. Introdukován byl také do SZ Itálie a do francouzských Pyrenejí. Pokusy s vysazováním druhu i v jiných jeskyních probíhali v různých zemích, naštěstí však bezúspěšně. Na tomto území vytváří 2 poddruhy P. anguinus anguinus, P. a. parkelj.

Vzhled:

Dospělci dosahují velikosti kolem 20 - 25 cm, včetně ocasu, vzácně mohou dorůst i 35 cm. Má dlouhou hlavu, oči překryté kůží, sytě červená vnější keříčkovitá žábra po obou stranách hlavy a rovný v předu zaoblený čenich. Tělo se zdá dlouhé, úhořovitého tvaru. Ocas je poměrně krátký, z boku zploštělý a s širokými kožními lemy. Končetiny jsou slabé a krátké a k pohybu mu přímo neslouží. Jeho pohybovým orgánem je spíše ocas. Na předních končetinách jsou tři, na zadních dva prsty. Zbarvení těla je jednobarevně narůžovělé či růžovobílé. Více viz fotografie macaráta jeskynního na těchto stránkách.

Prostředí:

Mělká i hlubší krasová jezírka a potůčky v krasových jeskynních komplexech. Je nacházen v jezírcích o teplotě mezi 5 - 15 °C.

Způsob života:

Etologie druhu byla zkoumaná uměle v laboratorních podmínkách. O chování druhu v přírodě se ale mnoho neví. Macaráti se většinou pohybují pomalu v chladné vodě a hledají potravu. Často, pokud mají tu možnost, se zahrabávají v bahně. Orientuje se většinou čichem a svou výbornou prostorovou pamětí. Je většinou společenský, proto můžeme pozorovat i více exemplářů na jednom stanovišti. Mají často společné úkryty, kde odpočívají vzájemně propleteni. V době rozmnožovaní si samci hájí svá malá stanoviště proti jiným samcům. Po oplození samice, které je podobné oplozování čolků, lepí samice svá vejce, která po nakladení zbobtnají. Vajec bývá i 70, jsou lepena pod kameny a následně hlídana. Mladí macaráti jsou po vylíhnutí dlouzí asi 2 cm, slabě pigmentováni a mají ještě vidoucí oči. Za určitých okolností dokážou samice rodit živá mláďata. Mladí pohlavně dospívají v 7 letech a dožívají se 30 - 40 let.

Potrava:

Macaráti se živí různými vodními bezobratlými. Nejčastěji drobnými korýši a zástupci rodu berušek (Asellus).

Podobné druhy:

Na Balkáně ani v Evropě neexistuje druh, který by byl macarátu nějak podobný.

Poznámky:

Laboratorně bylo u tohoto druhu zjištěno mnoho zajímavých informací. Macaráti jsou např. schopni přežít i při teplotách nad 30 °C, ale i v telotách okolo bodu mrazu. Při vystavení světlu macaráti tmavnou až úplně zčernají, jsou-li pak přeneseni do tmy, opět se zabarví do světle růžové. Vskutku neuvěřitelný živočich.